Galerie portrétního malířství 19. a 1. poloviny 20. století
Významný soubor tvoří ve sbírkách bílského muzea portrétní malba. Její výběr je vystavený ve druhé části chodby probíhající podél sálů v jižním křídle Zámku knížat Sułkowských. Tato plátna vznikla v průběhu 147 let, což umožňuje sledovat změny ve způsobu zobrazování mužských a ženských podobizen, od velmi oficiálních až po ty psychologizující. Portréty, charakteristické bohatstvím detailů oděvů, šperků a účesů představují znamenitý ikonografický materiál dokládající, jak se průběžně měnila móda a obyčeje. Nejstarší je obraz Portrét jakobína z roku 1800, nejmladší Portrét malíře Franciszka Dudziaka z roku 1947 od Jana Chwieruta. Mezi díly první pol. 19. stol. stol. vyniká Portrét ženy v čepci od oblíbeného slezského portrétisty Józefa Edwarda Augusta Gillerna. Řada z těchto portrétů znázorňuje anonymní, nám blíže neznámé postavy. Jsou však mezi nimi různé osoby spojené s Bílskem a Bělou v 19. a počátkem 20. století. Nacházíme zde podobizny lokálních průmyslových elit, např. Dawida Benjamina Grunewalda - majitele továrny na sukno v Bílsku a Bělé; Adolfa Mänhardta - jenž vlastnil továrnu na mykací povlaky v Bílsku, jehož portrétovala roku 1889 Rosa Schweningerová; Josefa Brülla - majitele přádelny v Bělé, jíž namaloval Mikołaj Strzegocki; Gustawa Adolfa Molendy - bílského průmyslníka, jehož portrétoval v roce 1912 Kazimierz Pochwalski a inženýra Büttnera z roku 1927 od rodáka z Těšínského Slezska, malíře Józefa Kidoně. Mezi portrétovanými se rovněž nacházejí zástupci lokální samosprávy: starosta Bělé Rudolf Lukas a kominický mistr Edward Schnack, dlouhletý kustod Městského muzea v Bílsku a člen spolku Bilitia Schlaraffia.
Čistě po malířské stránce jsou kromobyčejně zajímavé: Portrét architekta Bartkiewicze, jejž v roce 1840 namaloval Josef Mánes, Pražan, rodem pocházející z Těšína; Portrét ženy z roku 1905 od Kaspera Żelechowského; dva protikladné portréty manželů Sajewiczových z roku 1932, které vytvořil lvovský umělec Ryszard Gawlikowski a Portrét kamaráda jako brance od Marie Dulębianky, zapálené ženské aktivistky, nejbližší přítelkyně a propagátorky díla spisovatelky Marie Konopnické.
[zprac. TDB]