Galerie současného umění regionu je jediným místem, kde se lze trvale blížeji seznámit s lokálním výtvarným prostředím od konce 2. světové války až do současnosti. S ohledem na omezenou výstavní plochu a specifičnost galerijní sbírky nejsou prezentovány práce všech tvůrců působících v tomto regionu. Autoři výběru usilovali o vykreslení mozaiky postav, stylů a tendencí spoluvytvářejících široce chápané prostředí Bělska-Bílé. K trvalému posouzení veřejnosti jsou tak předloženy malířské a sochařské práce, kresby a grafiky, díla z oblasti textilního umění a instalace 53 umělců spojených s dvojměstím a regionem. V tomto případě se dá jen stěží hovořit o kompaktní umělecké skupině nebo homogenním prostředí či tendenci. Malíři, grafici a sochaři, jež zde žijí a působí, jsou zástupci různorodých uměleckých směrů a proudů v polském umění druhé poloviny 20. století a počátku 21. století. V jejich tvorbě se dokonale odráží všechny moderní trendy od organické a geometrické abstrakce, přes realismus, kolorismus, metafyzickou a symbolistní malbu po historický hyperrealismus, neoexpresionismus a minimalismus. Tato rozmanitost tvůrčích přístupů má několik příčin. Z jedné strany vychází z přirozených - na tak dlouhé období - generačních rozdílů a zároveň během studií získané umělecké orientace. Druhým a nejzásadnějším faktorem je individuální, ničím nespoutaná umělecká představivost samotných umělců. Mnohostrannost a disparátnost prezentovaných tvůrčích výsledků dovolují uvědomit si tvůrčí potenciál soudobých umělců bílsko-bělského regionu. V tomto prostředí můžeme do jisté míry hovořit i o určitých rodinných tradicích při „provozování výtvarného umění“, jako je tomu v případě tří generací malířů v rodině Kwaśných nebo dvou v rodině Klisiových.

Klíčovou součástí této expozice jsou díla členů skupiny Beskid, jediného uměleckého uskupení, jež vzniklo v Bílsku-Bělé na sklonku roku 1961. Založila ho skupina přátel vyznávajících stejné výtvarné hodnoty, kteří nikdy jednoznačně nevymezili svůj umělecký program. Jejími členy bylo šest umělců, již za svoje klíčové téma a umělecký úkol považovali propagaci krásy beskydské krajiny. Společným znakem jejích malířských děl je záliba v barvě, jíž byl jako hlavnímu ideovému nosiči podřízen všechen znázorňovaný obsah.