Kalendárium života a tvorby Juliana Fałata
Část I.: Mládí
Tuligłowy, Komarno, Přemyšl, Krakov
1853
30. července ve vsi Tuligłowy nedaleko Komarna v dnešní Lvovské oblasti přichází na svět do početné rodiny venkovského varhaníka Kazimierze a jeho ženy Marianny, rozené Patraszewské. Jeho sourozenci byly tři sestry - Karolina, Katarzyna a Zofie a dva bratři - starší Józef - kněz, mladší Stanisław - právník. Byl pokřtěn farářem Tomaszem Szczerbińským ve farním kostele sv. Doroty v Tuligłowech. Za kmotry mu byli Franciszek Rosołowski (kovář) a Barbara Fałatowa, manželka Tomasze Fałata z vesnice Chłopy.
1860
Začíná navštěvovat obecnou školu ve Lvově, avšak záhy z ní odchází.
1861
Ve školní docházce pokračuje v Komarnu. Kvůli nedostatečné píli se vrací do rodného domu, kde ho zaučuje otec službě v církvi (mj. hře na klavichord) a jiným povinnostem v hospodářství. V přístavbě u domu (zvané dílnou, v níž otec maloval náhrobní kříže) proniká do tajů malířského umění. Okolní příroda, malebná poloha vsi mají vliv na jeho citlivost a smysl pro krásu.
1864 - 1865
Ve vzdělávání pokračuje ve třetí a čtvrté třídě v Přemyšlu pod dohledem staršího bratra Józefa, bohoslovce kněžského semináře.
1866
Nastupuje na gymnázium v Přemyšlu. Vánoce tráví u rodinného přítele, kněze Tomasze Szczerbińského, na faře ve vsi Wyszatyce.
1868
Pokračuje ve studium v Přemyšlu. Navštěvuje domácnosti významných osobností (Karola Monneho - inženýra, člena řady polských organizací a spolků, inženýra Zapałowicze - stavitele železnice z Přemyšlu k uherské hranici v Lupkově). Pro rodinu Zapałowiczů vytváří alabastrovou podobiznu Adama Mickiewicze.
1869
V květnu odchází z gymnázia a odjíždí do Krakova, kde je přijat na zkoušku na Školu výtvarných umění, kterou vedl Władysław Łuszczkiewicz a jež byla součástí Technického institutu (škola vzdělávala učitele kreslení a byla přípravkou na další akademická studia v Mnichově, Paříži, Vídni). Neměl prostředky na živobytí ani hmotnou podporu své rodiny a tak vyhledával příležitostné práce. Díky náklonnosti profesora krajinomalby Leona Dembowského restauruje knihy a grafické listy v Jagellonské knihovně. Vzniká Portrét otce (kresba uhlem) - první významné dílo.
1870
Maluje Pohled na kostel a zvonici v Tuligłowech, Chalupu v Tuligłowech, Faru ve Wyszatycích.
1872
Absolvuje Školu výtvarných umění v Krakově. Odjíždí na Ukrajinu, kde je zaměstnán jako kreslič při archeologickém výzkumu vedeném Stanisławem Krzyżanowským. V Horodnici dává hodiny kreslení dcerám Benedykta Lipkowského. Záhy se stěhuje do Oděsy, kde pracuje v ateliéru architekta Felikse Gąsiorowského, jenž mu doporučuje, aby začal studovat.